Jak zlepšit úsudek
Udělejte něco pro svůj úspěch. Webinář a workshop pro jednotlivce i malé organizační týmy. Po jejich absolvování můžete ušetřit čas nebo své finance v řádu až desítek procent …
Udělejte něco pro svůj úspěch. Webinář a workshop pro jednotlivce i malé organizační týmy. Po jejich absolvování můžete ušetřit čas nebo své finance v řádu až desítek procent …
Lidé se od přírody sdružují do kmenů. Naše individuální povaha hraje klíčovou roli proto, jak se kmeny formují a udržují a naopak. Dnes se kmenům říká firma nebo organizace. Zvláštní formou kmenu je například politická strana. Máme zde ale i celou řadu dalších kmenů. Rodina, zájmové kroužky, země, sportovní týmy a třeba i kmeny s negativním zabarvením. Například mafie nebo různé nenávist šířící sociální bubliny. Jak vidíte, kmeny mohou mít pozitivní i negativní náboj.
Forma sdružování lidí do kmenu není sama o sobě ani dobrá, ani špatná. Zabarvení dává kmenu jeho poslání a činy. Zda jsou pro společnost dobré nebo špatné. Kmen v lidech vytváří pocit „my“ versus „oni“. Kmenoví příslušníci, tedy „my“, jsou ti „dobří“. Sdílejí řadu názorů, společně o věcech pochybují a vzájemně si důvěřují. Všichni ostatní, tedy „oni“, nejsou tak důvěryhodní. Mohou být dokonce považováni za špatné.[1]
Pokud by naše mozky nepodporovaly kmenovou příslušnost, pak by firemní kultura nebyla pro vrcholové vedení organizace tak důležitá. Ovlivňuje zaměření organizace i její řízení. Pochopení naší podstaty a toho, jak nás ovlivňuje, je základem pro porozumění kmenové příslušnosti. Toto porozumění je prvním krokem k transformaci našich kmenových vztahů.
Jedním z rozšířených mentálních modelů je Tribalismus, způsob myšlení, při kterém jsou lidé nade vše loajální ke své sociální skupině.[6]
Quod est inferius est sicut quod est superius, et quod est superius est sicut quod est inferius.
Co to je neurotransmiter? Zjednodušeně si ho představte jako emocionální informační nálepku, která se přilepí na smyslové informace, když vstupují do vašeho mozku prostřednictvím vašich smyslů. Řekněme například, že jdete po přechodu a vidíte, jak se k vám řítí nákladní auto.
Neurotransmiterová nálepka, sestávající ze směsi chemických látek na bázi proteinů, se přilepí s nápisem strach k vizuálnímu senzorickému signálu náklaďáku. Pokud je přilepená nálepka štítek dostatečně silná, vyvolá podvědomou reakci.
V případě náklaďáku nálepka strachu způsobí, že před ním utečete. A to asi velmi rychle. Později, když už budete v bezpečí, si už ani nevzpomenete na rozhodnutí utéct. Prostě se to stalo. Jinak řečeno, našimi neurotransmitery jsme velmi ovlivněni.
Příklad s nákladním autem je smyslovou situací, která v mozku zafunguje přibližně takto:[2],[3],[5]
Naše neuroanatomie umožňuje cítění jako počáteční kognitivní filtr. Všechny smyslové vstupy jsou zpočátku označeny. K tomu dochází před přístupem k levé hemisféře mozku, která je spojena s analytickým myšlením. Někdy, jako v případě náklaďáku, se levá hemisféra našeho mozku úplně obejde.
Popsaný proces názorně ilustruje obrázek Brain Proces Model [1], [2]
Vlevo jsou na obrázku znázorněny naše smysly a signály z nich procházejí nejprve limbickým systémem mozku, kde jsou označeny emoční nálepkou, díky ní signál v našem případě úplně obchází levou, analytickou a racionální hemisféru, prochází pouze pravou, intuitivní hemisférou, která zařídí potřebné akce nervového systému na výstupu.
V našem případě tedy co nejrychlejší útěk před rozjetým nákladním vozem. Vše v automatickém módu bez analýz a dlouhého uvažování.
Proč k tomu dochází? Souvisí to s naší evolucí. Před sto tisíci lety bylo nutností být součástí kmene. Naše geny prostřednictvím přirozeného výběru rozhodly, že lidé v kmeni s větší pravděpodobností žijí déle. Samotní lidé s větší pravděpodobností brzo zemřou. Kmenová příslušnost znamenala rozdíl mezi životem a smrtí. Naše genetická výbava se vyvinula tak, aby zajistila lidi, se sklony tvořit kmeny.[1]
Evoluce je velmi pomalá. K příslušným změnám v našem genomu docházelo v průběhu sta tisíc let. Ovšem naše potřeba fyzické kmenové ochrany se za posledních několik století výrazně snížila. Právě pomalá změna genomu ve srovnání s naší rychle se měnící kulturou, vytváří konflikty a příležitosti ke zneužití. Pro kontext je důležité si uvědomit, že mozek je neuvěřitelně složitý a dynamický, takže jednosložkový funkční popis (jako jsou neurotransmitery) vyžaduje holistické porozumění mozku. Snažíme se jednoduše vysvětlit něco, co je ve skutečnosti velmi komplexní a složité.
Máme zde malý počet unikátních neurotransmiterů. Některé z nejznámějších jsou dopamin, serotonin a oxytocin. Proces označování smyslových signálů emoční informací (nálepkou) probíhá v synapsi. To je místo, kde se koktejl neurotransmiterů uvolňuje do synapse, aby vytvořil nálepku emocí.
Koktejl neurotransmiterů si můžete představit podobně jako barevné odstíny smíchané ze základních barev. Zatímco existují pouze 3 základní barvy a 3 sekundární barvy, existuje prakticky nekonečné množství barevných mixů (nebo odstínů), které lze vyrobit z primárních a sekundárních barev. Představte si tedy, že naše emoce jsou stvořené ze směsi neurotransmiterů.
Obrazně řečeno je tribalismus výsledkem sbírky souvisejících odstínů smíchaných barev. Stejně jako je karmínový odstín spojen s primární červenou barvou, je pro naše kmenové ukotvení klíčový neurotransmiter oxytocin.
Oxytocin také znamená silný dvojí účinek. Produkuje se jako neurotransmiter v mozku, ale také se vyrábí jako hormon v těle. Kvůli tomuto je oxytocin známý také jako neurohormon. To znamená, že nejen cítíte emoci vycházející z vašeho mozku, ale také hmatatelně pocítíte související změnu ve vašem těle. Síla oxytocinu je také velmi důležitá při narození. Matka cítí poutající lásku ke svému novorozenému dítěti (oxytocin jako neurotransmiter) a také cítí, jak se její tělo připravuje na kojení svého novorozeného dítěte (oxytocin jako hormon).
Tribalismus se tedy přirozeně a silně vyskytuje v mozku a těle, je výsledkem mnoha tisíciletí evoluce, mění se velmi pomalu a mezi jednotlivci se bude prakticky projevovat různě. Je to proto, že moje schopnost míchání barev a vytváření jejich odstínů je trochu jiná než vaše. A vaše je trochu jiná než ostatních. Proto mají někteří lidé vyšší sklon ke kmenovému přístupu. Jejich neurotransmitery jsou smíchány způsobem, který vytváří vyšší intenzitu emocí souvisejících s kmenem.
ND neboli Neurodiverzita se týká variací v lidském mozku a kognitivních funkcích, například v družnosti, učení, pozornosti, náladě a dalších mentálních funkcích. Byla vytvořena v roce 1998 socioložkou Judy Singer, která pomohla tento koncept popularizovat spolu s novinářem Harvey Blumem, a zasadila lidské kognitivní variace do kontextu biodiverzity a politiky menšinových skupin.
Tribalismus může být užitečný, pokud jde o skupinovou dynamiku. Dále například v rámci budování firemní kultury [4] nebo vývoje nových průlomových technologií. A jistě i v rámci našich rodin. Temnou stránkou tribalismu může být velký podíl na vytváření a živení -ismů. V minulosti i současnosti můžeme najít mnoho případů. Představte si většinu slov končících na příponu -ismus. Ta slova popisující temnou stránku kmene. Rasismus, misogynismus, ageismus, sexismus, nacismus, komunismus, atd.. Jde o pozůstatky evoluce.
Před mnoha tisíciletími nás někdo nebo něco, co vypadalo jinak než my, mohlo zabít. Soupeřící člen jeskynního kmene nebo divoké zvíře. Mechanismus genetického naprogramování, který v minulých dobách zajišťoval ochranu, se dnes stává negativní zátěží a naší snadno zneužitelnou slabinou. Toto staré genetické kódování stále vyvolává u lidí velmi staré a někdy kontraproduktivní procesy označování emocí neurotransmitery. Nakonec se to změní, ale bude to trvat ještě velmi dlouho.
Prostřednictvím naší neuroanatomie je tribalismus přirozenou součástí každého z nás a může být použit v dobrém nebo špatném smyslu. Být si vědom toho, jak náš mozek produkuje neurotransmitery a hormony, pomáhá předcházet nevědomému ovlivnění tribalismem.
Sociální média v mnoha ohledech vytvořila efektivní prostředek k vytvoření úzce zaměřených kmenů. Může k tomu dojít prostřednictvím manipulace, jako je používání „lajků“ a úzce cíleného obsahu, který pomáhá vytvářet sociální bubliny – kmeny. Ty nemají vždy společensky pozitivní naladění.
Společnost si toto začíná více uvědomovat a tak je snaha vytvářet právní rámce a různými způsoby měnit a snižovat v rámci naší kultury negativní stránku tribalismu. Je to ale běh na dlouhou trať. Ať je to jakkoli, lidský stav založený na neuroanatomii, který řídí tribalistické tendence, s námi bude ještě velmi dlouho.
Tribalismus lze ale využít i pozitivně. V rámci budování firemní kultury s ušlechtilou vizí nabízí mnoho. A to je další důvod, proč o něm vědět co nejvíce.[4]
Tribalismus nás provází po celý život. Akceptujme to. Díky pomalé evoluci se ho hned tak nezbavíme. Díky neurodiversitě mu každý podléhá jinak, více či méně. Ale je všudypřítomný, je všude, kde jsou lidé. Může nám škodit, ale také pro nás může odvést dobrou práci.
Aby nám škodil co nejméně, je třeba si uvědomovat, jak a proč funguje. A v rámci našeho konání si alespoň čas od času zkusit s odstupem vyhodnotit, zda se nestáváme obětí nevědomého tribalismu. Například tak, že vykročíme z našich oblíbených sociálních bublin a podíváme se i někam jinam. A než to, co říkají a dělají “Oni” odsoudíme, zkusme se nad tím kriticky zamyslet. Není to vždy jednoduché.
A protože prakticky všichni jsme neustále obklopeni lidmi, některé dokonce řídíme nebo za ně jsme jistým dílem odpovědní, zkuste se rozhlédnou. Zkuste identifikovat ve svém okolí kmeny. Do kterých patříte a se který jste ve styku nebo dokonce ve válce. Kdo je skutečným kmenovým vůdcem? Ne vždy to musí být ředitel nebo vedoucí nějaké skupiny. Kdo kmenového vůdce ovlivňuje formálně a neformálně? Pokud tyto vazby poznáte a pochopíte, můžete významně zlepšit svůj život. A jaké zabarvení jeden každý kmen má? Jaký je jeho zájem a co vyznává?
Nejde o to, s lidmi manipulovat, ale spíše o to, jak se vyhnout zbytečným střetům a prohraným bitvám. A jak je možné eticky získat pro spolupráci a podporu svých myšlenek další stoupence. Nebo jak poznat, kdo a proč se s vámi snaží manipulovat apelem na vaši kmenovou podstatu. Případně odkud musíte honem a rychle upalovat.
[1] Hulett, Origins of our tribal nature, The Curiosity Vine, 2022
[2] Hulett, Our Brain Model, The Curiosity Vine, 2020
[3] Neuroscience. 2nd edition, Neurons Often Release More Than One Transmitter
[4] Logan, King, Fisher-Wright, Zrození kmenového vůdce, Synergie, 2014
[5] Vinař, Zlí a hodní chlapci mezi neurotransmitery, Vesmír, 1995
[6] Cunff, 30 mental models to add to your thinking toolbox, NessLabs, 2019
